Svoboda slova
musí platit
i na Facebooku.

Sociální sítě a online média jsou klíčovým prostorem pro svobodnou a demokratickou diskuzi. Jejich obsah se může moderovat, ale podle jasných pravidel. Ne podle svévolných zájmů korporací nebo státu a politiků.

Co prosazujeme

Jako občanská společnost, Česká republika i Evropská unie stojíme před historickou výzvou. Musíme ochránit svobodnou demokratickou diskusi na internetu ovládaném gigantickými technologickými korporacemi. Stejně jako nás platformy sdílené ekonomiky (např. Uber) nutí nově definovat práva zaměstnanců, tak nás digitální platformy jako sociální sítě nutí uvědomovat si, co v dnešní době znamená svoboda projevu.

Digitální věk
s sebou přinesl
největší médium
lidské historie: internet.

Rekonstrukce mých práv na internetu.

Poprvé za 23 let se pravidla na internetu změní. Evropská unie přijala dva přelomové zákony - Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích. Tato velká aktualizace práv a povinností má lépe chránit nás - uživatele. Provozovatelům pak nastavuje jasná pravidla.

Tři kroky ke svobodě
slova na internetu

1. Společně vytvoříme vizi pro zajištění svobody projevu v digitální době.

Prostřednictvím debat s nezávislými experty zformulujeme vizi pro fungování svobodného a demokratického online prostoru, který neznamená koncentraci moci nad směřováním společenské diskuze v rukou monopolistů.

2. Budeme prosazovat naši vizi při tvorbě evropského právního rámce pro digitální platformy.

Evropská unie v současnosti projednává návrh Aktu o digitálních službách. Jde o globálně novátorskou regulaci, která bude mít vliv i daleko za hranicemi našeho kontinentu. Rozhodujícím politikům i úředníkům předáme návrhy, které budou poučené předchozími neúspěšnými snahami o regulaci internetu a nenávistných projevů a budeme usilovat o to, aby jich co možná nejvíce zohlednili.

3. Ochranu svobody online projevu postavíme do popředí celospolečenského zájmu.

Přineseme téma ochrany svobody projevu na digitálních platformách do důležitých expertních i politických kruhů; do sněmovny, na vládu, na soudy a státní zastupitelství, do médií. Představíme rizika spjatá s necitlivými zásahy do svobody projevu na online platformách a postavíme se proti zásahům veřejné správy do výkonu svobody projevu online, ať už jde o zneužívání pravomocí nebo neformální tlak na platformy.
Společné prohlášení k svobodě projevu v online prostoru.
Svoboda.

Jak to udělat

Právní chápání svobody projevu se napříč západním světem velmi liší. Zatímco v USA svoboda projevu tradičně chrání pouze před zásahy státu, evropské lidskoprávní dokumenty svobodu projevu zaručují - ať už ji omezuje kdokoliv. Tento rozdíl byl v minulosti nepodstatný. Ale stal se naprosto klíčovým s narůstající mocí soukromých korporací, jako jsou Facebook či Twitter, určovat podobu společenské debaty.Tyto platformy jsou v současnosti významným fórem svobodné demokratické diskuze, a proto je nepřijatelné, aby byla jejich podoba určována pouze komerčními zájmy. Je také nepřijatelné, že platformy rutinně upřednostňují ochranu své značky nebo dokonce názory svého vedení před ochranou svobody projevu.
Digitální platformy
se nesmí řídit
jen svými vlastními pravidly.

Kdo jsme

Platforma pro svobodu slova na internetu vznikla v roce 2021 jako společný projekt několika neziskových organizací s cílem dosáhnout změny na systémové úrovni, a to jak v českém, tak v evropském měřítku. Hlavními partnery projektu jsou neziskové organizace Rekonstrukce státu, Institut H21 a Otevřená společnost. Využíváme unikátní know-how svých členů v oblastech advokační práce a lobbingu, expertní a analytické činnosti a tématu svobody slova. Do svých aktivit zapojujeme také partnery a vyznamné osobnosti z veřejného života, státní správy a filantropy se zájmem o téma. Naše aktivity financujeme prostřednictvím darů, a to od malých i velkých dárců.
Usilujeme o změnu
H21
Rekonstrukce státu
Otevřená společnost
Frank Bold

Zapojte se

Prosazování svobodného online prostoru s jasnými pravidly vyžaduje dlouhodobou a systematickou práci včetně spolupráce na nadnárodní úrovni (EU). Chcete být součástí této iniciativy? Jen díky aktivním lidem jako jste vy můžeme fungovat. Scházet se s evropskými i českými politiky, sepisovat stanoviska ke konkrétním návrhům a informovat veřejnost a prosazovat základní lidská práva na internetu.

Děkujeme.

Systémová změna
se neobejde bez
vaší podpory.

Chci být informován o tom, jak se věci ve svobodě slova na internetu hýbou kupředu.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu finančním darem.

Otázky a odpovědi

Ne, naopak. Oproti současnému stavu usilujeme o to, aby muselo být uživatelům důsledně odůvodněno, proč byl jejich obsah smazán a aby proti tomu existovala možnost odvolání. Zároveň si ale uvědomujeme, že svoboda neznamená bezpráví a adresné útoky vylučující zejména příslušníky marginalizovaných skupin z diskuzního prostoru je třeba též vnímat jako hrozbu pro svobodu projevu.

Ne všechen škodlivý obsah na platformách je nezákonný a plošné zákazy se ukazují jako nevhodný nástroj pro čelení široké paletě rizik, která vyplývají z fungování digitálních platforem. Pozornost je třeba též věnovat moderačním procesům a doporučovacím algoritmům platforem a tomu, zda nepoškozují demokracii a základní práva nebo nepomáhají šíření hybridních hrozeb. K tomu dnešní zákony nestačí, protože vznikaly před vzestupem platforem.

Digitální obři, pro které státní hranice nejsou zásadní, přerůstají možnosti národních států je regulovat. Naopak Evropská unie jako celek je korporacemi neignorovatelná. Nastavení pravidel na úrovni Unie je důležité pro jejich zjednodušení skrze sjednocení, pro spolupráci úřadů a odborníků a jako pojistka před zneužitím platforem vládami států, které procházejí krizí demokracie.

Sebepřísnější pravidla nepomůžou tam, kde jsou jakákoliv pravidla dosud nevymahatelná. Platformy v současnosti spoléhají na automatizované nahlašování a mazání obsahu. Tyto nepřesné systémy současně propouštějí mnoho škodlivého obsahu a mažou legitimní projevy. My usilujeme o nastavení lepších moderačních procesů a možností odvolání, které nahradí ‘soudy veřejného mínění’ založené na automatickém mazání nahlášených příspěvků. Za prioritu považujeme zlepšení vymahatelnosti práva skrze důslednější přístup platforem vůči již existujícím právům a povinnostem uživatelů.

Šíření dezinformací je škodlivý a nežádoucí fenomén. To stejné platí i o šíření nenávisti. Klíčovou otázkou nicméně je, jak těmto problémům čelit. Právo je vhodným nástrojem v boji s adresnými útoky vyvolávajícími bezprostřední nebezpečí. Naopak ale za vhodný nepovažujeme plošný postih dezinformací, který nedokáže zachytit nuanci mezi těmi, kteří se prostě mýlí a nebezpečnými manipulátory. Pomoci mohou ‘soft’ nástroje jako jsou factcheckingové infoboxy nebo karanténování komunit. A důležitý je také systémovější pohled na doporučující algoritmy, které určují, kolika uživatelům se určitý příspěvek zobrazí. Tyto algoritmy by měly být transparentnější, podléhat pravidelným auditům a umožňovat uživatelům přizpůsobení svých parametrů.

Jsme financování prostřednictvím darů od malých i velkých dárců, kterým záleží na tom, aby se svoboda slova v online prostoru řešila.

Aktuality

30. 3. 2025

Analýza: Boj s teroristickým obsahem online v Evropské unii a České republice

Internet již dávno není jen nástrojem svobodného šíření informací, ale také místem, kde se objevují nové výzvy v oblasti bezpečnosti. Evropská unie reagovala přijetím Nařízení (EU) 2021/784, které vyžaduje po poskytovatelích online služeb, aby do jedné hodiny odstranili teroristický obsah. Tato právní analýza od JUDr. Petra Gangura podrobně rozebírá nejen mechanismy, kterými Nařízení funguje v praxi, ale také upozorňuje na kritické problémy spojené s ochranou základních práv, jako jsou svoboda projevu a právo na informace. Jaké jsou reálné dopady tohoto Nařízení v České republice a jaké otázky zůstávají stále otevřené? Odpovědi nabízí následující text.

(Pokračování textu…)
24. 3. 2025

Analýza implementace Aktu o digitálních službách v České republice

Česká republika se při implementaci Aktu o digitálních službách (DSA) vydala cestou komplexního zákona, který zahrnuje širší digitální regulaci. Tento přístup sice slibuje systematické řešení celé problematiky, avšak přináší významná zpoždění a legislativní komplikace. Analýza JUDr. Jana Hořeňovského, Ph.D., podrobně rozebírá klíčové aspekty české implementační strategie, její slabiny a rizika, včetně možné hrozby sankcí ze strany EU. Na závěr přináší doporučení, jak celý proces urychlit a zefektivnit.

(Pokračování textu…)


Všechny aktuality

Za projektem stojí

Adam Růžička
výzkumník v Institutu H21
Jan Hořeňovský
ředitel Institutu H21
Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí

Pro média

Kontakt pro média

Jan Hořeňovský
jan.horenovsky@ih21.org

Tiskové zprávy

Ke stažení

Společné prohlášení k svobodě v online prostoru Doporučení k návrhu Digital Services Act Příručka: Konec divokého západu v digitálním světě Tahák k příručce: Konec divokého západu v digitálním světě Doporučení: Fungování Národního koordinátora digitálních služeb v ČR.

Kniha

Kniha Nenávist

Proč bychom se jí měli bránit pomocí svobody projevu, nikoli cenzurou. Mohou být slova formou násilí? Je třeba omezit svobodu projevu a zabránit tak ubližování druhým? Západní civilizace se potýkají s problémem, jak regulovat hate speech, neboli „nenávistné projevy“, které se v současnosti objevují ve velkém měřítku zejména na sociálních sítích. Kniha Nenávist objasňuje nedorozumění, která přetrvávají v debatách o „nenávistných projevech“ a svobodě slova. Nadine Strossenová předkládá řadu argumentů a na příkladech z mnoha zemí ukazuje, proč jsou regulace „nenávistných projevů“ škodlivé a narušují základní principy demokracie. Místo nich navrhuje alternativní necenzurní řešení a učí nás, jak se bránit nenávisti efektivním způsobem.
Více o její knize.