Jako občanská společnost, Česká republika i Evropská unie stojíme před historickou výzvou. Musíme ochránit svobodnou demokratickou diskusi na internetu ovládaném gigantickými technologickými korporacemi. Stejně jako nás platformy sdílené ekonomiky (např. Uber) nutí nově definovat práva zaměstnanců, tak nás digitální platformy jako sociální sítě nutí uvědomovat si, co v dnešní době znamená svoboda projevu.
Poprvé za 23 let se pravidla na internetu změní. Evropská unie přijala dva přelomové zákony - Akt o digitálních službách a Akt o digitálních trzích. Tato velká aktualizace práv a povinností má lépe chránit nás - uživatele. Provozovatelům pak nastavuje jasná pravidla.
Prosazování svobodného online prostoru s jasnými pravidly vyžaduje dlouhodobou a systematickou práci včetně spolupráce na nadnárodní úrovni (EU). Chcete být součástí této iniciativy? Jen díky aktivním lidem jako jste vy můžeme fungovat. Scházet se s evropskými i českými politiky, sepisovat stanoviska ke konkrétním návrhům a informovat veřejnost a prosazovat základní lidská práva na internetu.
Děkujeme.
Česká republika se při implementaci Aktu o digitálních službách (DSA) vydala cestou komplexního zákona, který zahrnuje širší digitální regulaci. Tento přístup sice slibuje systematické řešení celé problematiky, avšak přináší významná zpoždění a legislativní komplikace. Analýza JUDr. Jana Hořeňovského, Ph.D., podrobně rozebírá klíčové aspekty české implementační strategie, její slabiny a rizika, včetně možné hrozby sankcí ze strany EU. Na závěr přináší doporučení, jak celý proces urychlit a zefektivnit.
(Pokračování textu…)Trestněprávní postih nenávistných projevů představuje v Evropské unii (EU) aktuální a politicky citlivé téma. Evropská komise v roce 2021 vydala Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 9. 12. 2021: Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti (dále jen „Sdělení Komise“). Toto Sdělení Komise má ve svém pracovním programu pro rok 2025 také stávající Komise vzniknuvší po volbách do Evropského parlamentu na podzim 2024 (viz bod 110 přílohy programu Komise pro aktuální funkční období). Sdělení Komise by v případě svého přijetí umožnilo, aby Evropská unie mohla formou směrnic zavést minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů, tj. harmonizovat skutkové podstaty trestných činů v této oblasti, a to včetně minimální výše trestů v rámci celé EU. Tento krok by znamenal centralizovanější regulaci v oblasti, která doposud byla v gesci jednotlivých členských států. Analýza se zaměřuje na posouzení možnosti takové harmonizace z hlediska evropského práva a případné další problémy spjaté s harmonizací trestního práva v této oblasti.
(Pokračování textu…)