Svoboda slova
musí platit
i na Facebooku.

Sociální sítě a online média jsou klíčovým prostorem pro svobodnou a demokratickou diskuzi. Jejich obsah se může moderovat, ale podle jasných pravidel. Ne podle svévolných zájmů korporací nebo státu a politiků.

Co prosazujeme

Jako občanská společnost, Česká republika i Evropská unie stojíme před historickou výzvou. Musíme ochránit svobodnou demokratickou diskusi na internetu ovládaném gigantickými technologickými korporacemi. Stejně jako nás platformy sdílené ekonomiky (např. Uber) nutí nově definovat práva zaměstnanců, tak nás digitální platformy jako sociální sítě nutí uvědomovat si, co v dnešní době znamená svoboda projevu.

Digitální věk
s sebou přinesl
největší médium
lidské historie: internet.

Tři kroky ke svobodě
slova na internetu

1. Společně vytvoříme vizi pro zajištění svobody projevu v digitální době.

Prostřednictvím debat s nezávislými experty zformulujeme vizi pro fungování svobodného a demokratického online prostoru, který neznamená koncentraci moci nad směřováním společenské diskuze v rukou monopolistů.

2. Budeme prosazovat naši vizi při tvorbě evropského právního rámce pro digitální platformy.

Evropská unie v současnosti projednává návrh Aktu o digitálních službách. Jde o globálně novátorskou regulaci, která bude mít vliv i daleko za hranicemi našeho kontinentu. Rozhodujícím politikům i úředníkům předáme návrhy, které budou poučené předchozími neúspěšnými snahami o regulaci internetu a nenávistných projevů a budeme usilovat o to, aby jich co možná nejvíce zohlednili.

3. Ochranu svobody online projevu postavíme do popředí celospolečenského zájmu.

Přineseme téma ochrany svobody projevu na digitálních platformách do důležitých expertních i politických kruhů; do sněmovny, na vládu, na soudy a státní zastupitelství, do médií. Představíme rizika spjatá s necitlivými zásahy do svobody projevu na online platformách a postavíme se proti zásahům veřejné správy do výkonu svobody projevu online, ať už jde o zneužívání pravomocí nebo neformální tlak na platformy.
Společné prohlášení k svobodě projevu v online prostoru.
Svoboda.

Jak to udělat

Právní chápání svobody projevu se napříč západním světem velmi liší. Zatímco v USA svoboda projevu tradičně chrání pouze před zásahy státu, evropské lidskoprávní dokumenty svobodu projevu zaručují - ať už ji omezuje kdokoliv. Tento rozdíl byl v minulosti nepodstatný. Ale stal se naprosto klíčovým s narůstající mocí soukromých korporací, jako jsou Facebook či Twitter, určovat podobu společenské debaty.Tyto platformy jsou v současnosti významným fórem svobodné demokratické diskuze, a proto je nepřijatelné, aby byla jejich podoba určována pouze komerčními zájmy. Je také nepřijatelné, že platformy rutinně upřednostňují ochranu své značky nebo dokonce názory svého vedení před ochranou svobody projevu.
Digitální platformy
se nesmí řídit
jen svými vlastními pravidly.

Kdo jsme

Platforma pro svobodu slova na internetu vznikla v roce 2021 jako společný projekt několika neziskových organizací s cílem dosáhnout změny na systémové úrovni, a to jak v českém, tak v evropském měřítku. Hlavními partnery projektu jsou neziskové organizace Rekonstrukce státu, Institut H21 a Otevřená společnost. Využíváme unikátní know-how svých členů v oblastech advokační práce a lobbingu, expertní a analytické činnosti a tématu svobody slova. Do svých aktivit zapojujeme také partnery a vyznamné osobnosti z veřejného života, státní správy a filantropy se zájmem o téma. Naše aktivity financujeme prostřednictvím darů, a to od malých i velkých dárců.
Usilujeme o změnu
H21
Rekonstrukce státu
Otevřená společnost
Frank Bold

Zapojte se

Prosazování svobodného online prostoru s jasnými pravidly vyžaduje dlouhodobou a systematickou práci včetně spolupráce na nadnárodní úrovni (EU). Chcete být součástí této iniciativy? Jen díky aktivním lidem jako jste vy můžeme fungovat. Scházet se s evropskými i českými politiky, sepisovat stanoviska ke konkrétním návrhům a informovat veřejnost a prosazovat základní lidská práva na internetu.

Děkujeme.

Systémová změna
se neobejde bez
vaší podpory.

Chci být informován o tom, jak se věci ve svobodě slova na internetu hýbou kupředu.

Odesláním požadavku vyjadřujete souhlas se zasíláním e-mailů za účelem šíření informací o našich aktivitách. Více o zpracování osobních údajů.

Pomůžu finančním darem.

Otázky a odpovědi

Ne, naopak. Oproti současnému stavu usilujeme o to, aby muselo být uživatelům důsledně odůvodněno, proč byl jejich obsah smazán a aby proti tomu existovala možnost odvolání. Zároveň si ale uvědomujeme, že svoboda neznamená bezpráví a adresné útoky vylučující zejména příslušníky marginalizovaných skupin z diskuzního prostoru je třeba též vnímat jako hrozbu pro svobodu projevu.

Ne všechen škodlivý obsah na platformách je nezákonný a plošné zákazy se ukazují jako nevhodný nástroj pro čelení široké paletě rizik, která vyplývají z fungování digitálních platforem. Pozornost je třeba též věnovat moderačním procesům a doporučovacím algoritmům platforem a tomu, zda nepoškozují demokracii a základní práva nebo nepomáhají šíření hybridních hrozeb. K tomu dnešní zákony nestačí, protože vznikaly před vzestupem platforem.

Digitální obři, pro které státní hranice nejsou zásadní, přerůstají možnosti národních států je regulovat. Naopak Evropská unie jako celek je korporacemi neignorovatelná. Nastavení pravidel na úrovni Unie je důležité pro jejich zjednodušení skrze sjednocení, pro spolupráci úřadů a odborníků a jako pojistka před zneužitím platforem vládami států, které procházejí krizí demokracie.

Sebepřísnější pravidla nepomůžou tam, kde jsou jakákoliv pravidla dosud nevymahatelná. Platformy v současnosti spoléhají na automatizované nahlašování a mazání obsahu. Tyto nepřesné systémy současně propouštějí mnoho škodlivého obsahu a mažou legitimní projevy. My usilujeme o nastavení lepších moderačních procesů a možností odvolání, které nahradí ‘soudy veřejného mínění’ založené na automatickém mazání nahlášených příspěvků. Za prioritu považujeme zlepšení vymahatelnosti práva skrze důslednější přístup platforem vůči již existujícím právům a povinnostem uživatelů.

Šíření dezinformací je škodlivý a nežádoucí fenomén. To stejné platí i o šíření nenávisti. Klíčovou otázkou nicméně je, jak těmto problémům čelit. Právo je vhodným nástrojem v boji s adresnými útoky vyvolávajícími bezprostřední nebezpečí. Naopak ale za vhodný nepovažujeme plošný postih dezinformací, který nedokáže zachytit nuanci mezi těmi, kteří se prostě mýlí a nebezpečnými manipulátory. Pomoci mohou ‘soft’ nástroje jako jsou factcheckingové infoboxy nebo karanténování komunit. A důležitý je také systémovější pohled na doporučující algoritmy, které určují, kolika uživatelům se určitý příspěvek zobrazí. Tyto algoritmy by měly být transparentnější, podléhat pravidelným auditům a umožňovat uživatelům přizpůsobení svých parametrů.

Jsme financování prostřednictvím darů od malých i velkých dárců, kterým záleží na tom, aby se svoboda slova v online prostoru řešila.

Aktuality

8. 6. 2022

Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost podaly společnou žalobu na Ministerstvo obrany za nezákonný postup při zásahu proti dezinformačním webům. V únoru tohoto roku sdružení CZ.NIC na základě žádosti Národního centra kybernetických operací (NCKO) ukončilo provoz několika z nich. Experti z uvedených organizaci chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

24. 5. 2022

DSA: Přelomová evropská pravidla zkrotí Divoký západ na sociálních sítích. Ochrání hlavně uživatele?

Průlomová sada pravidel pro provozovatele platforem, Digital Services Act, leží na stole Evropského parlamentu a čeká na schválení. Má mimo jiné řešit i pravidla pro moderaci obsahu na sociálních sítích, aby nebyla jen na libovůli jejich majitelů.

V online prostoru se pohybujeme denně. Ať už jde o sociální sítě, online nákupy nebo obyčejné vyhledávače - tím vším se zabývá Digital Services Act (DSA neboli Akt o digitálních službách). Návrh má chránit uživatele online prostoru před riziky specifickými pro online prostředí - manipulací s jejich míněním, podvodným prodejem, ale i nežádoucími dopady na duševní zdraví. A především - chrání svobodu projevu v online prostoru a zaručí dohled nad jejím dodržováním samotnou EU a členskými státy. Do teď byla regulace obsahu na sítích v rukou vlastníku platforem.

„Proč je na místě DSA vnímat s opatrným optimismem? Dosavadní směrnice bezpečnosti na internetu byla vydána před dvaceti lety. To je v dnešní zrychlené době opravdu dlouhý čas. Internet není jen místo, kde se dá bavit s přáteli a sledovat roztomilá videa. Stále častěji se veřejná diskuze točí kolem jeho stinných stránek, které mohou mít mimo jiné negativní dopad na svobodu projevu. Proto se bez pořádné právní úpravy neobejde.“ Miroslav Crha / právník

5 hlavních přínosů Aktu o digitálních službách:

  • EU neříká, co se má mazat, ale jak při tom postupovat. DSA je elegantně postavený na jednoduchém principu - co je nelegální offline, musí být nelegální online.
  • Technologičtí giganti se musí zodpovídat pravidelným auditům jejich dopadů na společnost. Šíření nezákonného obsahu, negativní dopad na základní práva (svoboda projevu), dopad na demokracii a veřejnou bezpečnost, nebo důsledky pro fyzické a duševní zdraví uživatelů - to vše bude muset být sledováno.
  • Sociální sítě budou muset odkrýt, jak ovlivňují rozhodování uživatelů. Větší transparentnost sociálních sítí, omezení algoritmů. Uživatelé si budou moci přizpůsobit, co se jim na sítích zobrazuje.
  • ​​​​Nejde jenom o sociální sítě: pojem digitální platforma je širší. Regulace se uplatní na široké množství online služeb. Kromě sociálních sítí mezi ně patří také vyhledávače, obchody s aplikacemi, online tržiště a další.
  • Dohlížet budou státy i Evropská komise. Pravidla pro největší platformy budou v pravomoci Evropské komise, zatímco o menších platformách budou rozhodovat členské státy. Zároveň platí princip země původu - tedy pro provozovatele platformy platí zákony členského státu, kde sídlí.

„Akt o digitálních službách nám nediktuje, co můžeme a co nesmíme říkat na sociálních sítích. Ale nutí nás, abychom se s touto otázkou jako společnost popasovali, než to platformy vyřeší za nás ve svých podmínkách služby,” říká Miroslav Crha, právník Frank Bold, který se tématu dlouhodobě věnuje v rámci projektu SvobodaSlova.online.

Návrh byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2020, společné dohody bylo dosaženo dne 24. března 2022, a nyní čeká na schválení Radou EU a Evropským parlamentem. Prvních změn u velkých platforem a vyhledávačů bychom se nakonec měli dočkat do 6 měsíců od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost.



Všechny aktuality

Za projektem stojí

Adam Růžička
ředitel Institutu H21
Jan Hořeňovský
právník
Oldřich Kužílek
poradce pro otevřenost veřejné správy a ochranu soukromí
Miroslav Crha
právník
Martin Luhan
lobbista při EU

Kniha

Kniha Nenávist

Proč bychom se jí měli bránit pomocí svobody projevu, nikoli cenzurou. Mohou být slova formou násilí? Je třeba omezit svobodu projevu a zabránit tak ubližování druhým? Západní civilizace se potýkají s problémem, jak regulovat hate speech, neboli „nenávistné projevy“, které se v současnosti objevují ve velkém měřítku zejména na sociálních sítích. Kniha Nenávist objasňuje nedorozumění, která přetrvávají v debatách o „nenávistných projevech“ a svobodě slova. Nadine Strossenová předkládá řadu argumentů a na příkladech z mnoha zemí ukazuje, proč jsou regulace „nenávistných projevů“ škodlivé a narušují základní principy demokracie. Místo nich navrhuje alternativní necenzurní řešení a učí nás, jak se bránit nenávisti efektivním způsobem.
Více o její knize.