Vydáváme kapesního průvodce novými evropskými zákony v oblasti digitálních technologií aneb konec divokého západu v digitálním světě

Digitální technologie se za posledních pár desetiletí staly neodmyslitelnou součástí všech odvětví lidské činnosti. Od vzdělávání přes vědu až po zábavu. Masivní rozvoj těchto technologií s sebou přináší spoustu výhod, ale také úskalí. Narůstající množství dezinformačních kampaní, hackerských útoků nebo krádeže osobních údajů jsou symptomem rychlého vývoje, se kterým jako společnost nedokážeme držet krok.

Zastaralý právní rámec není schopný na tyto problémy efektivně reagovat. Proto v říjnu 2022 vešla v platnost nařízení Evropská komise Digital Services Act (Akt o digitálních službách, DSA) a Digital Markets Act (Akt o digitálních trzích, DMA), které aktualizují více než 20 let starou směrnici o elektronickém obchodu.

Příručka Konec divokého západu v digitálním světě představuje tato dvě přelomová nařízení a následně shrnuje, jak se v důsledku jejich přijetí změní digitální prostředí z pohledu nás, uživatelů. Doufáme, že vám příručka pomůže zorientovat se ve změnách, které mají potenciál ovlivnit život každého z nás.

Stáhněte si:
Konec divokého západu v digitálním světě

Tahák toho nejdůležitějšího z kapesního průvodce k balíčku DSA.
Tahák toho nejdůležitějšího z kapesního průvodce k balíčku DSA.

Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost podaly společnou žalobu na Ministerstvo obrany za nezákonný postup při zásahu proti dezinformačním webům. V únoru tohoto roku sdružení CZ.NIC na základě žádosti Národního centra kybernetických operací (NCKO) ukončilo provoz několika z nich. Experti z uvedených organizaci chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

DSA: Přelomová evropská pravidla zkrotí Divoký západ na sociálních sítích. Ochrání hlavně uživatele?

Průlomová sada pravidel pro provozovatele platforem, Digital Services Act, leží na stole Evropského parlamentu a čeká na schválení. Má mimo jiné řešit i pravidla pro moderaci obsahu na sociálních sítích, aby nebyla jen na libovůli jejich majitelů.

V online prostoru se pohybujeme denně. Ať už jde o sociální sítě, online nákupy nebo obyčejné vyhledávače – tím vším se zabývá Digital Services Act (DSA neboli Akt o digitálních službách). Návrh má chránit uživatele online prostoru před riziky specifickými pro online prostředí – manipulací s jejich míněním, podvodným prodejem, ale i nežádoucími dopady na duševní zdraví. A především – chrání svobodu projevu v online prostoru a zaručí dohled nad jejím dodržováním samotnou EU a členskými státy. Do teď byla regulace obsahu na sítích v rukou vlastníku platforem.

„Proč je na místě DSA vnímat s opatrným optimismem? Dosavadní směrnice bezpečnosti na internetu byla vydána před dvaceti lety. To je v dnešní zrychlené době opravdu dlouhý čas. Internet není jen místo, kde se dá bavit s přáteli a sledovat roztomilá videa. Stále častěji se veřejná diskuze točí kolem jeho stinných stránek, které mohou mít mimo jiné negativní dopad na svobodu projevu. Proto se bez pořádné právní úpravy neobejde.“ Miroslav Crha / právník

5 hlavních přínosů Aktu o digitálních službách:

  • EU neříká, co se má mazat, ale jak při tom postupovat. DSA je elegantně postavený na jednoduchém principu – co je nelegální offline, musí být nelegální online.
  • Technologičtí giganti se musí zodpovídat pravidelným auditům jejich dopadů na společnost. Šíření nezákonného obsahu, negativní dopad na základní práva (svoboda projevu), dopad na demokracii a veřejnou bezpečnost, nebo důsledky pro fyzické a duševní zdraví uživatelů – to vše bude muset být sledováno.
  • Sociální sítě budou muset odkrýt, jak ovlivňují rozhodování uživatelů. Větší transparentnost sociálních sítí, omezení algoritmů. Uživatelé si budou moci přizpůsobit, co se jim na sítích zobrazuje.
  • ​​​​Nejde jenom o sociální sítě: pojem digitální platforma je širší. Regulace se uplatní na široké množství online služeb. Kromě sociálních sítí mezi ně patří také vyhledávače, obchody s aplikacemi, online tržiště a další.
  • Dohlížet budou státy i Evropská komise. Pravidla pro největší platformy budou v pravomoci Evropské komise, zatímco o menších platformách budou rozhodovat členské státy. Zároveň platí princip země původu – tedy pro provozovatele platformy platí zákony členského státu, kde sídlí.

„Akt o digitálních službách nám nediktuje, co můžeme a co nesmíme říkat na sociálních sítích. Ale nutí nás, abychom se s touto otázkou jako společnost popasovali, než to platformy vyřeší za nás ve svých podmínkách služby,” říká Miroslav Crha, právník Frank Bold, který se tématu dlouhodobě věnuje v rámci projektu SvobodaSlova.online.

Návrh byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2020, společné dohody bylo dosaženo dne 24. března 2022, a nyní čeká na schválení Radou EU a Evropským parlamentem. Prvních změn u velkých platforem a vyhledávačů bychom se nakonec měli dočkat do 6 měsíců od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost.