Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost podaly společnou žalobu na Ministerstvo obrany za nezákonný postup při zásahu proti dezinformačním webům. V únoru tohoto roku sdružení CZ.NIC na základě žádosti Národního centra kybernetických operací (NCKO) ukončilo provoz několika z nich. Experti z uvedených organizaci chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

DSA: Přelomová evropská pravidla zkrotí Divoký západ na sociálních sítích. Ochrání hlavně uživatele?

Průlomová sada pravidel pro provozovatele platforem, Digital Services Act, leží na stole Evropského parlamentu a čeká na schválení. Má mimo jiné řešit i pravidla pro moderaci obsahu na sociálních sítích, aby nebyla jen na libovůli jejich majitelů.

V online prostoru se pohybujeme denně. Ať už jde o sociální sítě, online nákupy nebo obyčejné vyhledávače – tím vším se zabývá Digital Services Act (DSA neboli Akt o digitálních službách). Návrh má chránit uživatele online prostoru před riziky specifickými pro online prostředí – manipulací s jejich míněním, podvodným prodejem, ale i nežádoucími dopady na duševní zdraví. A především – chrání svobodu projevu v online prostoru a zaručí dohled nad jejím dodržováním samotnou EU a členskými státy. Do teď byla regulace obsahu na sítích v rukou vlastníku platforem.

„Proč je na místě DSA vnímat s opatrným optimismem? Dosavadní směrnice bezpečnosti na internetu byla vydána před dvaceti lety. To je v dnešní zrychlené době opravdu dlouhý čas. Internet není jen místo, kde se dá bavit s přáteli a sledovat roztomilá videa. Stále častěji se veřejná diskuze točí kolem jeho stinných stránek, které mohou mít mimo jiné negativní dopad na svobodu projevu. Proto se bez pořádné právní úpravy neobejde.“ Miroslav Crha / právník

5 hlavních přínosů Aktu o digitálních službách:

  • EU neříká, co se má mazat, ale jak při tom postupovat. DSA je elegantně postavený na jednoduchém principu – co je nelegální offline, musí být nelegální online.
  • Technologičtí giganti se musí zodpovídat pravidelným auditům jejich dopadů na společnost. Šíření nezákonného obsahu, negativní dopad na základní práva (svoboda projevu), dopad na demokracii a veřejnou bezpečnost, nebo důsledky pro fyzické a duševní zdraví uživatelů – to vše bude muset být sledováno.
  • Sociální sítě budou muset odkrýt, jak ovlivňují rozhodování uživatelů. Větší transparentnost sociálních sítí, omezení algoritmů. Uživatelé si budou moci přizpůsobit, co se jim na sítích zobrazuje.
  • ​​​​Nejde jenom o sociální sítě: pojem digitální platforma je širší. Regulace se uplatní na široké množství online služeb. Kromě sociálních sítí mezi ně patří také vyhledávače, obchody s aplikacemi, online tržiště a další.
  • Dohlížet budou státy i Evropská komise. Pravidla pro největší platformy budou v pravomoci Evropské komise, zatímco o menších platformách budou rozhodovat členské státy. Zároveň platí princip země původu – tedy pro provozovatele platformy platí zákony členského státu, kde sídlí.

„Akt o digitálních službách nám nediktuje, co můžeme a co nesmíme říkat na sociálních sítích. Ale nutí nás, abychom se s touto otázkou jako společnost popasovali, než to platformy vyřeší za nás ve svých podmínkách služby,” říká Miroslav Crha, právník Frank Bold, který se tématu dlouhodobě věnuje v rámci projektu SvobodaSlova.online.

Návrh byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2020, společné dohody bylo dosaženo dne 24. března 2022, a nyní čeká na schválení Radou EU a Evropským parlamentem. Prvních změn u velkých platforem a vyhledávačů bychom se nakonec měli dočkat do 6 měsíců od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost.