Jak ovlivní nová Pandemická úmluva WHO svobodu projevu? Aktualizovaný návrh z dubna 2025 sice vypouští explicitní zmínky o „dezinformacích“ z hlavního textu, avšak ponechává je v preambuli. Analýza ukazuje, že tyto změny jsou spíše symbolické a původní záměr regulace informačního prostoru zůstává. Vedle Úmluvy došlo také ke kontroverzním změnám v Mezinárodních zdravotnických předpisech, které posilují roli WHO a mohou představovat riziko pro svobodu projevu, zvláště v nedemokratických státech. Jaké konkrétní dopady mohou tyto změny mít a proč by měla Česká republika zvažovat výhradu? Detailní právní rozbor nabízí odpovědi.
Internet již dávno není jen nástrojem svobodného šíření informací, ale také místem, kde se objevují nové výzvy v oblasti bezpečnosti. Evropská unie reagovala přijetím Nařízení (EU) 2021/784, které vyžaduje po poskytovatelích online služeb, aby do jedné hodiny odstranili teroristický obsah. Tato právní analýza od JUDr. Petra Gangura podrobně rozebírá nejen mechanismy, kterými Nařízení funguje v praxi, ale také upozorňuje na kritické problémy spojené s ochranou základních práv, jako jsou svoboda projevu a právo na informace. Jaké jsou reálné dopady tohoto Nařízení v České republice a jaké otázky zůstávají stále otevřené? Odpovědi nabízí následující text.
(Pokračování textu…)Česká republika se při implementaci Aktu o digitálních službách (DSA) vydala cestou komplexního zákona, který zahrnuje širší digitální regulaci. Tento přístup sice slibuje systematické řešení celé problematiky, avšak přináší významná zpoždění a legislativní komplikace. Analýza JUDr. Jana Hořeňovského, Ph.D., podrobně rozebírá klíčové aspekty české implementační strategie, její slabiny a rizika, včetně možné hrozby sankcí ze strany EU. Na závěr přináší doporučení, jak celý proces urychlit a zefektivnit.
(Pokračování textu…)Trestněprávní postih nenávistných projevů představuje v Evropské unii (EU) aktuální a politicky citlivé téma. Evropská komise v roce 2021 vydala Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 9. 12. 2021: Inkluzivnější a bezpečnější Evropa: rozšíření seznamu trestných činů EU o nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti (dále jen „Sdělení Komise“). Toto Sdělení Komise má ve svém pracovním programu pro rok 2025 také stávající Komise vzniknuvší po volbách do Evropského parlamentu na podzim 2024 (viz bod 110 přílohy programu Komise pro aktuální funkční období). Sdělení Komise by v případě svého přijetí umožnilo, aby Evropská unie mohla formou směrnic zavést minimální pravidla týkající se vymezení trestných činů, tj. harmonizovat skutkové podstaty trestných činů v této oblasti, a to včetně minimální výše trestů v rámci celé EU. Tento krok by znamenal centralizovanější regulaci v oblasti, která doposud byla v gesci jednotlivých členských států. Analýza se zaměřuje na posouzení možnosti takové harmonizace z hlediska evropského práva a případné další problémy spjaté s harmonizací trestního práva v této oblasti.
(Pokračování textu…)Předkládaný návrh novely trestního zákoníku přináší významné změny v oblasti trestního práva. Vzhledem k možným dopadům na svobodu projevu, chráněnou čl. 17 Listiny základních práv a svobod, je však důležité pečlivě zvažovat obsahová rizika i samotný legislativní proces. V tomto dokumentu proto upozorňujeme na možná rizika s tímto návrhem spojená a navrhujeme konkrétní kroky, jak je minimalizovat.
(Pokračování textu…)Ve světle nedávného zadržení zakladatele Telegramu Pavla Durova či zablokování účtů
brazilských uživatelů platformy X (Twitter), zmrazení Muskova satelitního operátora Starlink,
a z toho vyplývajících sporů Elona Muska s Evropskou unií a Brazílií, vyvstávají právní i politické
otázky o tom, kdo by měl být a v jakém rozsahu za obsah zveřejněný na online platformách
odpovědný a kde jsou meze regulace těchto platforem. Byl Elon Musk oprávněn reaktivovat
brazilské účty na X, které byly v důsledku soudního příkazu brazilského soudce Alexandre
de Moraes zablokovány? Lze dovodit odpovědnost fyzické osoby za obsah zveřejněný na jím
vlastněné online platformě? Měl by být Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, či jiný zakladatel
online platformy, odpovědný za obsah zde zveřejněný? Je provozovatel platformy povinný
registrovat trestnou činnost, jež je prostřednictvím jím založené platformy páchána?
Po dlouhé anabázi, která začala v roce 2022, jsme dospěli k závěru
naší snahy vyjasnit právní povahu zásahu státu proti tzv. dezinformačním webům krátce po
začátku ruské agrese na Ukrajině. Připomeňme si hlavní události celého příběhu a klíčové
právní a systémové otázky, které z něj vyplývají pro ochranu základních práv v České
republice, zejména pokud jde o svobodu projevu a přezkoumatelnost jednání státu.
Zítra od 9:00 se má na plénu Poslanecké sněmovny probírat vládní návrh změny zákona o České televizi a Českém rozhlase. Vedle diskutovaného zvýšení poplatků skrývá pro veřejnoprávní média nový, unikátní úkol, a to přispívat
„k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova.“
Taková změna, ač snad vedena dobrým úmyslem, by byla pro veřejnoprávní televizi a rozhlas danajským darem, ne-li dýkou do zad. Apelujeme na poslance a poslankyně, aby byl ,,postup proti dezinformacím” z návrhu zákona vynechán.
(Pokračování textu…)V dnešní digitální době, kdy internetové diskuse a sociální média hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se otázka hranice mezi svobodou slova a trestněprávní odpovědností stává stále více aktuální. Přiložená analýza se věnuje kritickému zhodnocení ustanovení § 312e trestního zákoníku, které postihuje podporu a propagaci terorismu, přičemž poukazuje na to, že současné znění tohoto paragrafu může vést k hrozbě přehnaně tvrdých trestů pro autory příspěvků na internetu, aniž by se jednalo o skutečné sympatizanty terorismu.
(Pokračování textu…)Téma blokace desítek webů krátce po ruské invazi na Ukrajinu se vrací jako bumerang a v lecčem připomíná nekonečnou telenovelu na pokračování. Je to však tím, že jde o skutkově a právně natolik komplikovanou záležitost?
(Pokračování textu…)