Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost podaly společnou žalobu na Ministerstvo obrany za nezákonný postup při zásahu proti dezinformačním webům. V únoru tohoto roku sdružení CZ.NIC na základě žádosti Národního centra kybernetických operací (NCKO) ukončilo provoz několika z nich. Experti z uvedených organizaci chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

DSA: Přelomová evropská pravidla zkrotí Divoký západ na sociálních sítích. Ochrání hlavně uživatele?

Průlomová sada pravidel pro provozovatele platforem, Digital Services Act, leží na stole Evropského parlamentu a čeká na schválení. Má mimo jiné řešit i pravidla pro moderaci obsahu na sociálních sítích, aby nebyla jen na libovůli jejich majitelů.

V online prostoru se pohybujeme denně. Ať už jde o sociální sítě, online nákupy nebo obyčejné vyhledávače – tím vším se zabývá Digital Services Act (DSA neboli Akt o digitálních službách). Návrh má chránit uživatele online prostoru před riziky specifickými pro online prostředí – manipulací s jejich míněním, podvodným prodejem, ale i nežádoucími dopady na duševní zdraví. A především – chrání svobodu projevu v online prostoru a zaručí dohled nad jejím dodržováním samotnou EU a členskými státy. Do teď byla regulace obsahu na sítích v rukou vlastníku platforem.

„Proč je na místě DSA vnímat s opatrným optimismem? Dosavadní směrnice bezpečnosti na internetu byla vydána před dvaceti lety. To je v dnešní zrychlené době opravdu dlouhý čas. Internet není jen místo, kde se dá bavit s přáteli a sledovat roztomilá videa. Stále častěji se veřejná diskuze točí kolem jeho stinných stránek, které mohou mít mimo jiné negativní dopad na svobodu projevu. Proto se bez pořádné právní úpravy neobejde.“ Miroslav Crha / právník

5 hlavních přínosů Aktu o digitálních službách:

  • EU neříká, co se má mazat, ale jak při tom postupovat. DSA je elegantně postavený na jednoduchém principu – co je nelegální offline, musí být nelegální online.
  • Technologičtí giganti se musí zodpovídat pravidelným auditům jejich dopadů na společnost. Šíření nezákonného obsahu, negativní dopad na základní práva (svoboda projevu), dopad na demokracii a veřejnou bezpečnost, nebo důsledky pro fyzické a duševní zdraví uživatelů – to vše bude muset být sledováno.
  • Sociální sítě budou muset odkrýt, jak ovlivňují rozhodování uživatelů. Větší transparentnost sociálních sítí, omezení algoritmů. Uživatelé si budou moci přizpůsobit, co se jim na sítích zobrazuje.
  • ​​​​Nejde jenom o sociální sítě: pojem digitální platforma je širší. Regulace se uplatní na široké množství online služeb. Kromě sociálních sítí mezi ně patří také vyhledávače, obchody s aplikacemi, online tržiště a další.
  • Dohlížet budou státy i Evropská komise. Pravidla pro největší platformy budou v pravomoci Evropské komise, zatímco o menších platformách budou rozhodovat členské státy. Zároveň platí princip země původu – tedy pro provozovatele platformy platí zákony členského státu, kde sídlí.

„Akt o digitálních službách nám nediktuje, co můžeme a co nesmíme říkat na sociálních sítích. Ale nutí nás, abychom se s touto otázkou jako společnost popasovali, než to platformy vyřeší za nás ve svých podmínkách služby,” říká Miroslav Crha, právník Frank Bold, který se tématu dlouhodobě věnuje v rámci projektu SvobodaSlova.online.

Návrh byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2020, společné dohody bylo dosaženo dne 24. března 2022, a nyní čeká na schválení Radou EU a Evropským parlamentem. Prvních změn u velkých platforem a vyhledávačů bychom se nakonec měli dočkat do 6 měsíců od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost.

EXPERTNÍ DISKUZE: Svoboda projevu v kontextu nových evropských pravidel pro digitální platformy

Jaká pravidla si může stanovit Facebook, kde se denně potkávají miliardy lidí? Jaké projevy může omezit a jaké by omezovat neměl?

Na to by měl odpovědět přelomový Akt o digitálních službách (DSA), na kterém minulý týden Evropská unie našla politickou shodu.

My se o tom budeme bavit s experty z různých oborů v úterý v 17:00 na ZOOMu. Pozvání do debaty přijali:

Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Oldřich Kužílek, odborník na právo na informace
Tomáš Ochodek, odborník na evropské právo
Viola Fieberová, autorka české pozice k DSA, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Připojte se tady: bit.ly/DiskuzeSvobodaSlova

Politici chystají zákon proti dezinformacím, připravili jsme jim k tomu šest praktických doporučení

Ministerstvo spravedlnosti podle vyjádření ministra chystá zákon, který umožní vypínání dezinformačních serverů. A není to jen téma pro spravedlnost, téma se probírá napříč resorty i evropskými institucemi. Rekonstrukce státu společně s dalšími partnerskými organizacemi připravila doporučení pro chystaný zákon, která umožní přesný zásah proti šiřitelům závažných dezinformací při dodržení zákonného postupu a s respektem ke svobodě slova.

Rekonstrukce státu v souvislosti s děním na Ukrajině propojila experty k různým tématům, která vyžadují okamžité i dlouhodobé řešení. Jedním z témat, jehož naléhavost zdůraznila ruská invaze na Ukrajině, je boj proti dezinformacím. Česku v této oblasti chybí strategický plán a účinné nástroje. To by měl částečně vyřešit připravovaný zákon z pera Ministerstva spravedlnosti, který stanoví podmínky, za kterých může dojít k vypnutí dezinformačních webů. S přijetím takového zákona jsou ale spojena i rizika, například kontraproduktivní ohrožení svobody slova. Politikům proto k přípravě tohoto zákona nabízíme expertní doporučení skupiny organizací, která by těmto rizikům měla předejít.

Představa, že s dezinformacemi zatočíme ze dne na den, je lákavá, ale ve skutečnosti je potřeba postupovat citlivě a počítat s během na dlouhou trať. Budování společenské odolnosti skrze vzdělávání, strategickou komunikaci státu a upozorňování na dezinformace je dlouhodobě nejvhodnějším postupem. Ale to neznamená, že bychom měli jen přihlížet tam, kde závažné dezinformace způsobují bezprostřední újmu. Právě na tyto závažné případy by se stát měl soustředit a naše doporučení mu pomůžou je rozeznat a postihnout.

Miroslav Crha, právník Rekonstrukce státu a člen projektu svobodaslova.online

Šest doporučení pro zákon proti dezinformacím:

Doporučení 1: Kritérium konkrétní, bezprostřední a vážné újmy

Vypnutí dezinformačního webu by mělo být podmíněno dvoustupňovým testem. Prvním krokem je posouzení, zda daný projev představuje konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu. Druhým žádoucím krokem je posouzení, zda tato újma postihuje konkrétní zákonem vyjmenované chráněné zájmy.

Doporučení 2: Využití širší sady nástrojů

Stát by měl k vypínání webů přistupovat až v poslední instanci a zaměřit se na využití dalších opatření, které je možné škálovat a stupňovat, jako je například povinné zveřejňování infoboxů, ověřování faktů, právo na odpověď, výzva autorovi k úpravě, odstranění jednotlivého článku nebo odstřižení daného serveru od veřejných výdajů na reklamu.

Doporučení 3: Soulad s lidskoprávní judikaturou s ohledem na ochranu svobody projevu

Právní úprava procesu boje s dezinformacemi by měla respektovat rozhodování relevantních soudů, zejména Evropského soudu pro lidská práva, ohledně svobody projevu. Ten například při posuzování ruského ‘anti-extremistického’ zákona shledal, že vypínání webů obsahujících kromě nezákonného projevu i ten lidskoprávně chráněný, je předběžnou cenzurou, která je nepřípustná, jestliže není nevyhnutelná.

Doporučení 4: Postup podle řádného správního procesu včetně odvolání a soudního přezkumu

Vypínání dezinformačních webů a odstraňování dezinformačního obsahu musí probíhat dle řádného, zákonem stanoveného postupu. Postup může zohledňovat specifické potřeby boje proti dezinformacím například v tom, že umožní nutná předběžná opatření. Proti rozhodnutí by také měla existovat možnost odvolání a soudního přezkumu.

Doporučení 5: Pravomoc má mít odborný regulátor

Zásadním bodem pro fungování systému pro regulaci dezinformačních webů je, komu a jak má být svěřena pravomoc vést takový proces. V současnosti si lze představit několik variant: úřad s mezioborovým odborným zázemím, úřední rozhodnutí schválené soudem nebo státní dozor nad procesem.

Doporučení 6: Posilování role občanské společnosti

Nepostradatelným a dlouhodobě efektivním nástrojem v boji s dezinformacemi je tzv. protiprojev. Do protiprojevů patří občanské iniciativy identifikující dezinformace, ověřující fakta a šířící povědomí mezi veřejností i médii o dezinformačních hrozbách. Stát by měl jasně rozlišovat mezi těmito aktivitami a vlastní rolí, která spočívá v postihování dezinformací představujících konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu pro zákonem chráněné zájmy za současného zachování názorové neutrality.

Přečtěte si celé doporučení pro boj s dezinformacemi dle řádného procesu zde

Online debata: Jak vyhrát nad dezinformacemi?

Boj proti dezinformacím, při kterém se  zapomene na principy demokratického právního státu, může napáchat více škody než užitku. Současná situace na Ukrajině jen zdůrazňuje dlouhodobou potřebu systémového řešení boje proti dezinformacím. V online diskuzi se budeme bavit o tom, jak by takové řešení mělo vypadat: o tom, zda se mají lišit přístupy občanské společnosti a státu v boji proti dezinformacím, zda rozlišovat mezi dezinformacemi z úst státních médií a soukromých osob a taky o tom, zda bylo správné rozhodnutí o neformálním vypnutí proruských dezinformačních webů.

Společně s Janem Motalem, Veronikou Víchovou, Lukášem Koláříkem, Adamem Růžičkou a Evou Hromádkou budeme diskutovat na Twitter Prostoru ve středu 23. 3. od 17:00. Připojte se, těšíme se na vás! Nastavte si upozornění na začátek debaty na bit.ly/Jak-vyhrat-nad-dezinformacemi

Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině

Dezinformace se kvůli ruské invazi na Ukrajinu stávají vysoce aktuálním tématem. V této situaci apelujeme na pečlivě uvážený postup v boji proti dezinformacím – překotné kroky mohou způsobit víc škody než užitku. Přinášíme argumenty proti přijetí vágní definice dezinformací a zdůrazňujeme potřebu rozlišování, kdy dezinformace představuje právně řešitelnou naléhavou hrozbu a kdy je naopak lepší postavit se proti ní jako občanská společnost.

Doporučení: Odmítněme iniciativu přidat nenávistné projevy na evropský seznam zvlášť závažných trestných činů

Evropská Komise navrhuje přidat nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na seznam trestných činů EU. Tento seznam obsahuje pouze mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a obsahuje minimální pravidla pro tresty za obsažené trestné činy napříč EU. Nezpochybňujeme závažnost problému, který představuje nenávist na internetu. Do sortimentu potřebných řešení ale trestní právo nepatří. Trestné činy z nenávisti jsou ze své podstaty nutně vágně definované, což vede k jejich obtížné aplikaci, ale též zneužitelnosti. Často to tak mohou být právě ty marginalizované skupiny, jež měla právní úprava nenávistných projevů chránit, které budou z těchto trestných činů obviňovány.

Dokument: Přečtěte si naše podrobné doporučení k Sdělení Komise J 135 / 13.

Dokument: Nenávist a svoboda projevu: kriminalizace ‘nenávistných’ projevů je přinejmenším neúčinná, přinejhorším kontraproduktivní.

Doporučení k návrhu Digital Services Act

Rekonstrukce státu (Frank Bold a Otevřená společnost) a Institut H21 ve společné iniciativě usilují o zajištění svobody projevu v online prostoru. Pro zaručení této zásadní hodnoty demokratické společnosti doporučujeme přijímat opatření vedoucí k transparentnosti přístupu digitálních platforem i vlád národních států, aby evropští občané mohli legitimně očekávat, že pravidla, která znají z offline světa, budou platit i v online světě. Proto je nutné na platformách zajistit vymahatelnost práva, ochranu základních práv a ochranu demokratické diskuze před úmyslnými manipulacemi.
Celé doporučení si můžete přečíst zde.