Boj proti dezinformacím, při kterém se zapomene na principy demokratického právního státu, může napáchat více škody než užitku. Současná situace na Ukrajině jen zdůrazňuje dlouhodobou potřebu systémového řešení boje proti dezinformacím. V online diskuzi se budeme bavit o tom, jak by takové řešení mělo vypadat: o tom, zda se mají lišit přístupy občanské společnosti a státu v boji proti dezinformacím, zda rozlišovat mezi dezinformacemi z úst státních médií a soukromých osob a taky o tom, zda bylo správné rozhodnutí o neformálním vypnutí proruských dezinformačních webů.
Společně s Janem Motalem, Veronikou Víchovou, Lukášem Koláříkem, Adamem Růžičkou a Evou Hromádkou budeme diskutovat na Twitter Prostoru ve středu 23. 3. od 17:00. Připojte se, těšíme se na vás! Nastavte si upozornění na začátek debaty na bit.ly/Jak-vyhrat-nad-dezinformacemi.
Dezinformace se kvůli ruské invazi na Ukrajinu stávají vysoce aktuálním tématem. V této situaci apelujeme na pečlivě uvážený postup v boji proti dezinformacím – překotné kroky mohou způsobit víc škody než užitku. Přinášíme argumenty proti přijetí vágní definice dezinformací a zdůrazňujeme potřebu rozlišování, kdy dezinformace představuje právně řešitelnou naléhavou hrozbu a kdy je naopak lepší postavit se proti ní jako občanská společnost.
Evropská Komise navrhuje přidat nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na seznam trestných činů EU. Tento seznam obsahuje pouze mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a obsahuje minimální pravidla pro tresty za obsažené trestné činy napříč EU. Nezpochybňujeme závažnost problému, který představuje nenávist na internetu. Do sortimentu potřebných řešení ale trestní právo nepatří. Trestné činy z nenávisti jsou ze své podstaty nutně vágně definované, což vede k jejich obtížné aplikaci, ale též zneužitelnosti. Často to tak mohou být právě ty marginalizované skupiny, jež měla právní úprava nenávistných projevů chránit, které budou z těchto trestných činů obviňovány.
Dokument: Přečtěte si naše podrobné doporučení k Sdělení Komise J 135 / 13.
Dokument: Nenávist a svoboda projevu: kriminalizace ‘nenávistných’ projevů je přinejmenším neúčinná, přinejhorším kontraproduktivní.
Rekonstrukce státu (Frank Bold a Otevřená společnost) a Institut H21 ve společné iniciativě usilují o zajištění svobody projevu v online prostoru. Pro zaručení této zásadní hodnoty demokratické společnosti doporučujeme přijímat opatření vedoucí k transparentnosti přístupu digitálních platforem i vlád národních států, aby evropští občané mohli legitimně očekávat, že pravidla, která znají z offline světa, budou platit i v online světě. Proto je nutné na platformách zajistit vymahatelnost práva, ochranu základních práv a ochranu demokratické diskuze před úmyslnými manipulacemi.
Celé doporučení si můžete přečíst zde.