Článek se zabývá důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sanchez proti Francii, který má zásadní dopad na právní rámec týkající se odpovědnosti za nenávistné projevy na sociálních sítích. Ve věci stěžovatele Juliena Sancheze, starosty města Beaucaire a politika strany Front National, ESLP rozhodl o povinnosti politika kontrolovat a moderovat nenávistné komentáře třetích osob na svém profilu na sociální síti Facebook, čímž zásadně rozšířil odpovědnost vysoce postavených jednotlivců na jejich sociálních sítích za jednání třetích osob.
Francouzské soudy odsoudily Sancheze podle článku 93-3 zákona o audiovizuálních komunikacích za nepřímé podněcování k nenávisti z důvodu, že neodstranil komentáře pod svým příspěvkem, které měly být urážlivé vůči muslimské komunitě. ESLP potvrdil rozhodnutí francouzských soudů a konstatoval, že nebylo porušeno právo na svobodu projevu podle článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech a zdůraznil, že odpovědnost za obsah na sociálních sítích, zejména u veřejně činných osob, je klíčová pro prevenci šíření nenávistných projevů.
Článek podrobně rozebírá právní aspekty případu, včetně přímého a nepřímého podněcování k nenávisti. Důležitou součástí článku jsou nesouhlasná stanoviska některých soudců ESLP. Tito soudci například argumentují, že odsouzení za nepřímé podněcování nebylo pro Sancheze dostatečně předvídatelné. Tato stanoviska reflektují širší debatu o hranicích svobody projevu a odpovědnosti za obsah na internetu.
Závěrem článek upozorňuje, že rozsudek ve věci Sanchez proti Francii má potenciál ovlivnit budoucí legislativní úpravy v členských státech Rady Evropy, pokud se další státy rozhodnou inspirovat se francouzskou právní úpravou. Ve Francii poté stanoví precedens pro zvýšenou odpovědnost jednotlivců, zejména politiků, za moderaci nenávistných komentářů na jejich sociálních sítích, a především představuje aktuální stanovisko ESLP k této problematice a výchozí bod pro další podobné případy.