V dnešní digitální době, kdy internetové diskuse a sociální média hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se otázka hranice mezi svobodou slova a trestněprávní odpovědností stává stále více aktuální. Přiložená analýza se věnuje kritickému zhodnocení ustanovení § 312e trestního zákoníku, které postihuje podporu a propagaci terorismu, přičemž poukazuje na to, že současné znění tohoto paragrafu může vést k hrozbě přehnaně tvrdých trestů pro autory příspěvků na internetu, aniž by se jednalo o skutečné sympatizanty terorismu.
Ustanovení § 312e bylo do trestního zákoníku doplněno v roce 2016 jako součást širší tzv. „protiteroristické“ novely trestního zákoníku. Cílem bylo rozšířit možnosti postihu činností, které s terorismem souvisejí, vč. financování teroristických aktivit, poskytování teroristického výcviku, propagace teroristických skupin apod. Nicméně původním záměrem zákonodárce nepochybně nebylo postihovat autory nevhodných (resp. protiprávních) komentářů na internetu hrozbou trestu odnětí svobody v rozmezí 5 až 15 let. Současné znění § 312e však vede k tomu, že mnohdy jsou trestně stíháni lidé za příspěvky, které nemají skutečné spojení s teroristickými aktivitami. Analýza přitom poukazuje na několik konkrétních případů, které ilustrují problematičnost současné právní úpravy. Jedním z nich je i mediálně známý případ muže, který byl odsouzen k šesti letům odnětí svobody za komentář pod videem zobrazujícím teroristický útok na mešitu v Christchurch na Novém Zélandu, což sice na základě jeho odvolání Vrchní soud v Olomouci snížil na tři roky s podmíněným odkladem (lidově řečeno uložil „podmínku“), ale jen za cenu využití institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody, což sám soud označil za odporující ustálené judikatuře Nejvyššího soudu. Jedná se přitom o řešení silně nesystémové, avšak zároveň o jediný způsob, jak se soud mohl vyhnout uložení drakonického nepodmíněného trestu za několikaslovný příspěvek v internetové diskusi.
Další případy uvedené v přiložené analýze zahrnují podobné situace, kdy lidé dostali podmíněné tresty za komentáře, které schvalovaly teroristické činy nebo vyjadřovaly sympatie s pachateli těchto činů. Také v těchto případech soudy využily institut mimořádného snížení trestu odnětí svobody, aby se vyhnuly ukládání nepřiměřeně tvrdých trestů, což podtrhuje potřebu revize daného ustanovení trestního zákoníku. Současný stav nejenže podkopává důvěru ve spravedlnost a legitimitu trestního práva, ale také zbytečně zatěžuje soudní systém. Soudy jsou totiž ve snaze umožnit uložení podmíněného trestu nuceny aplikovat mimořádné postupy, které nejsou systémově opodstatněné a odklánějí se od ustálené rozhodovací praxe. Tento přístup přitom může vést až k erodování právního státu, pokud by se měl stát normou.
Analýza jednoznačně doporučuje novelizaci § 312e trestního zákoníku. Navrhuje snížit dolní hranici trestní sazby, aby bylo možné uložit podmíněný trest bez nutnosti využití institutu mimořádného snížení trestu odnětí svobody. Tím by se předešlo nesystémovým řešením a umožnilo by se rozlišovat mezi skutečně nebezpečnými projevy podpory terorismu a méně závažnými případy. V současné době přitom již existuje návrh novely trestního zákoníku vedoucí mj. ke snížení dolní hranice trestní sazby na tři roky, což by umožnilo uložení podmíněného trestu bez nutnosti dalších právních manévrů ze strany soudů, a tedy i efektivní rozlišení mezi skutečnou podporou a propagací terorismu a nezákonnými příspěvky osob bez skutečného napojení na teroristické skupiny v internetových diskusích
Zákonodárce by tedy měl co možná nejdříve přistoupit k přijetí navrhované novely (nebo jiné novely vedoucí k obdobné změně § 312e tr. zákoníku), aby došlo k napravení současného neutěšeného stavu tak, aby trestní právo bylo účinným nástrojem v boji proti skutečnému terorismu, a zároveň nevedlo k přehnané represi směřující vůči pisatelům nezákonných komentářů na internetu nutící soudy k nesystémovým krokům majícím za cíl zmírnit nedostatky stávající právní úpravy.