Analýza: Je diskuse v digitálním prostředí stále svobodná?
Ve světle nedávného zadržení zakladatele Telegramu Pavla Durova či zablokování účtů
brazilských uživatelů platformy X (Twitter), zmrazení Muskova satelitního operátora Starlink,
a z toho vyplývajících sporů Elona Muska s Evropskou unií a Brazílií, vyvstávají právní i politické
otázky o tom, kdo by měl být a v jakém rozsahu za obsah zveřejněný na online platformách
odpovědný a kde jsou meze regulace těchto platforem. Byl Elon Musk oprávněn reaktivovat
brazilské účty na X, které byly v důsledku soudního příkazu brazilského soudce Alexandre
de Moraes zablokovány? Lze dovodit odpovědnost fyzické osoby za obsah zveřejněný na jím
vlastněné online platformě? Měl by být Pavel Durov, zakladatel sítě Telegram, či jiný zakladatel
online platformy, odpovědný za obsah zde zveřejněný? Je provozovatel platformy povinný
registrovat trestnou činnost, jež je prostřednictvím jím založené platformy páchána?
Tisková zpráva: Operátoři budou příště stát ignorovat. Odmítnuté žaloby otevřely zásadní otázky o ochraně svobody projevu v ČR.
Po dlouhé anabázi, která začala v roce 2022, jsme dospěli k závěru
naší snahy vyjasnit právní povahu zásahu státu proti tzv. dezinformačním webům krátce po
začátku ruské agrese na Ukrajině. Připomeňme si hlavní události celého příběhu a klíčové
právní a systémové otázky, které z něj vyplývají pro ochranu základních práv v České
republice, zejména pokud jde o svobodu projevu a přezkoumatelnost jednání státu.
Stanovisko: ČT a ČRo by se neměly zamotat do “boje proti dezinformacím”, jak navrhuje novela zákona o veřejnoprávních médiích
Zítra od 9:00 se má na plénu Poslanecké sněmovny probírat vládní návrh změny zákona o České televizi a Českém rozhlase. Vedle diskutovaného zvýšení poplatků skrývá pro veřejnoprávní média nový, unikátní úkol, a to přispívat
„k postupu proti dezinformacím při respektování svobody slova.“
Taková změna, ač snad vedena dobrým úmyslem, by byla pro veřejnoprávní televizi a rozhlas danajským darem, ne-li dýkou do zad. Apelujeme na poslance a poslankyně, aby byl ,,postup proti dezinformacím” z návrhu zákona vynechán.
(Pokračování textu…)Analýza: Podpora a propagace terorismu – proč potřebujeme novelizovat trestní zákoník?
V dnešní digitální době, kdy internetové diskuse a sociální média hrají klíčovou roli ve formování veřejného mínění, se otázka hranice mezi svobodou slova a trestněprávní odpovědností stává stále více aktuální. Přiložená analýza se věnuje kritickému zhodnocení ustanovení § 312e trestního zákoníku, které postihuje podporu a propagaci terorismu, přičemž poukazuje na to, že současné znění tohoto paragrafu může vést k hrozbě přehnaně tvrdých trestů pro autory příspěvků na internetu, aniž by se jednalo o skutečné sympatizanty terorismu.
(Pokračování textu…)Vojenští zpravodajci pokoutně píšou soudu – Anabáze okolo blokování webů pokračuje
Téma blokace desítek webů krátce po ruské invazi na Ukrajinu se vrací jako bumerang a v lecčem připomíná nekonečnou telenovelu na pokračování. Je to však tím, že jde o skutkově a právně natolik komplikovanou záležitost?
(Pokračování textu…)Důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci Sanchez proti Francii pro členské státy Rady Evropy
Článek se zabývá důsledky rozsudku Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci Sanchez proti Francii, který má zásadní dopad na právní rámec týkající se odpovědnosti za nenávistné projevy na sociálních sítích. Ve věci stěžovatele Juliena Sancheze, starosty města Beaucaire a politika strany Front National, ESLP rozhodl o povinnosti politika kontrolovat a moderovat nenávistné komentáře třetích osob na svém profilu na sociální síti Facebook, čímž zásadně rozšířil odpovědnost vysoce postavených jednotlivců na jejich sociálních sítích za jednání třetích osob.
(Pokračování textu…)Analýza: Posiluje nařízení European Media Freedom Act svobodu a pluralitu médií a jejich redakční nezávislost?
Svobodná a nezávislá média jsou považována za základní kámen demokratických společností, neboť zastávají roli tzv. „public watchdog“, tedy „veřejného hlídacího psa demokracie“. Různé zásahy do svobody médií, jakými je například cenzura, zastrašování novinářů, ohrožení nezávislosti tisku, ekonomický tlak či nedostatečná transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků ovšem vyvolávají obavy o svobodu médií v celé Evropské Unii.
(Pokračování textu…)Analýza: Zasahování WHO do politik států s cílem zamezit šíření dezinformací
Během pandemie COVID-19 zavedly vlády po celém světě drastická nouzová opatření k potlačení kritiky a nežádoucích informací prostřednictvím zákonů proti dezinformacím. Mnoho z těchto zákonů bylo použito jako zbraň proti kritikům, disidentům a tisku. Mezi únorem a červnem 2020 vysledoval projekt The Future of Free Speech nejméně 70 legislativních a politických opatření, která zaváděla různé formy cenzury související s pandemií COVID-19, a alespoň 703 zatčení nebo zadržení ve 36 zemích mimo jiné za údajné šíření fám nebo falešných zpráv souvisejících s virem. Pokud nás pandemie něco naučila, tak právě to, že především v době krize je třeba svobodu projevu maximálně ochraňovat.
(Pokračování textu…)Tisková zpráva: Ústavní soud poukázal na nutnost zhodnotit dopisy ministrů k vypnutí webů
Peripetie zablokování několika dezinformačních webů na výzvu státu pokračuje. Nedávno civilní soud rozhodl, že takové zablokování bylo protizákonné, za což jsou teď poskytovatelé odpovědni. Nyní Ústavní soud odmítl naši ústavní stížnost proti výzvě Vojenského zpravodajství, poukázal ale na to, že běžné soudy by měly přezkoumat dopisy dvou ministerstev, která tuto výzvu potvrdila.
(Pokračování textu…)Článek: Implementace DSA v České republice a Norsku
Článek se věnuje srovnání přístupu k implementaci Aktu o digitálních službách v České
republice a Norsku. První část textu přibližuje obsah nového nařízení a povinnosti, které
v této souvislosti mají členské státy. Druhá potom popisuje rozdílné procesy při uvádění nové
legislativy do národní praxe v Česku a Norsku. s důrazem na činnost nově vznikajícího
národního koordinátora digitálních služeb.
