Aktuality

29. 4. 2024

Analýza: Zasahování WHO do politik států s cílem zamezit šíření dezinformací

Během pandemie COVID-19 zavedly vlády po celém světě drastická nouzová opatření k potlačení kritiky a nežádoucích informací prostřednictvím zákonů proti dezinformacím. Mnoho z těchto zákonů bylo použito jako zbraň proti kritikům, disidentům a tisku. Mezi únorem a červnem 2020 vysledoval projekt The Future of Free Speech nejméně 70 legislativních a politických opatření, která zaváděla různé formy cenzury související s pandemií COVID-19, a alespoň 703 zatčení nebo zadržení ve 36 zemích mimo jiné za údajné šíření fám nebo falešných zpráv souvisejících s virem. Pokud nás pandemie něco naučila, tak právě to, že především v době krize je třeba svobodu projevu maximálně ochraňovat.

(Pokračování textu…)
15. 4. 2024

Tisková zpráva: Ústavní soud poukázal na nutnost zhodnotit dopisy ministrů k vypnutí webů

Peripetie zablokování několika dezinformačních webů na výzvu státu pokračuje. Nedávno civilní soud rozhodl, že takové zablokování bylo protizákonné, za což jsou teď poskytovatelé odpovědni. Nyní Ústavní soud odmítl naši ústavní stížnost proti výzvě Vojenského zpravodajství, poukázal ale na to, že běžné soudy by měly přezkoumat dopisy dvou ministerstev, která tuto výzvu potvrdila.

(Pokračování textu…)
28. 2. 2024

Článek: Implementace DSA v České republice a Norsku

Článek se věnuje srovnání přístupu k implementaci Aktu o digitálních službách v České
republice a Norsku. První část textu přibližuje obsah nového nařízení a povinnosti, které
v této souvislosti mají členské státy. Druhá potom popisuje rozdílné procesy při uvádění nové
legislativy do národní praxe v Česku a Norsku. s důrazem na činnost nově vznikajícího
národního koordinátora digitálních služeb.

Přečtěte si celý článek

8. 2. 2024

Odborníci: Před takovou výzvou ČTÚ ještě nikdy nestál. Obstojí?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) čeká nástup zcela nové agendy. Ta vyplývá z nové role úřadu jako Národního koordinátora pro evropský Akt o digitálních službách (DSA). Novinka přináší šanci na spravedlivější a bezpečnější internetové prostředí, pro ČTÚ však nová agenda znamená množství nevyzkoušených mechanismů. Pro bezproblémové nastavení nových procesů je třeba dodržet několik základních doporučení, upozorňují odborníci z nevládních organizací Rekonstrukce státu, Frank Bold Institut, Institut H21, Asociace pro mezinárodní otázky a Centrum pro informovanou společnost.

Více si přečtěte v tiskové zprávě

23. 1. 2024

Fungování Národního koordinátora digitálních služeb v ČR

Akt o digitálních službách (Digital Services Act - DSA) přináší šanci na vytvoření spravedlivějšího a bezpečnějšího internetového prostředí. Žádný právní předpis však nefunguje bez toho, aby jej někdo vymáhal. Pro DSA, které v digitálním prostoru zavádí množství nových, a dosud neotestovaných mechanismů, to platí o to víc. Je potřeba se poučit z minulých chyb a podcenění implementace evropské legislativy a finančně i v expertní rovině Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravit na množství nových povinností, které s sebou regulace přináší. 

Na základě společného vyjádření předních evropských expertů jsme proto vypracovali doporučení pro vládu a Český telekomunikační úřad.


Přečtěte si celé doporučení

6. 3. 2023

A joint statement on Digital Services Act implementation at the national level

With the adoption of the landmark new set of European Union rules for a safer and more accountable online environment, a network of civil society organisations gathered to discuss the challenges and opportunities presented by the Digital Services act (DSA) regarding its implementation at the national level. This open letter is the result of our collaboration aimed at strengthening the harmonisation of the DSA implementation process across European Union member states.

The importance of this debate is underscored by the tight timetable. Recently, on the 17th of February, the deadline for online platforms to publish the number of monthly active users expired. Furthermore, the deadline for EU member states to appoint Digital Services Coordinators is less than a year away.

We recognise the urgency of setting up the Commission’s oversight system for very large online platforms. However, this should not come at the cost of sidelining the member states’ role; they have to set up independent Digital Services Coordinators, which have significant oversight tasks to fulfil. Therefore, we would like to contribute to the debate with a set of recommendations representing a common position of 14 European civil society organisations and independent experts.

See the full open letter

29. 11. 2022

Vydáváme kapesního průvodce novými evropskými zákony v oblasti digitálních technologií aneb konec divokého západu v digitálním světě

Digitální technologie se za posledních pár desetiletí staly neodmyslitelnou součástí všech odvětví lidské činnosti. Od vzdělávání přes vědu až po zábavu. Masivní rozvoj těchto technologií s sebou přináší spoustu výhod, ale také úskalí. Narůstající množství dezinformačních kampaní, hackerských útoků nebo krádeže osobních údajů jsou symptomem rychlého vývoje, se kterým jako společnost nedokážeme držet krok.

Zastaralý právní rámec není schopný na tyto problémy efektivně reagovat. Proto v říjnu 2022 vešla v platnost nařízení Evropská komise Digital Services Act (Akt o digitálních službách, DSA) a Digital Markets Act (Akt o digitálních trzích, DMA), které aktualizují více než 20 let starou směrnici o elektronickém obchodu.

Příručka Konec divokého západu v digitálním světě představuje tato dvě přelomová nařízení a následně shrnuje, jak se v důsledku jejich přijetí změní digitální prostředí z pohledu nás, uživatelů. Doufáme, že vám příručka pomůže zorientovat se ve změnách, které mají potenciál ovlivnit život každého z nás.

Stáhněte si:
Konec divokého západu v digitálním světě

Tahák toho nejdůležitějšího z kapesního průvodce k balíčku DSA.
Tahák toho nejdůležitějšího z kapesního průvodce k balíčku DSA.
19. 10. 2022

Antidezinformační zákon a obrana demokracie

Naši právníci Jan Hořeňovský a Miroslav Crha pro časopis RESPEKT odpovídají na otázku, jak bojovat s dezinformačními weby, a přitom zachovat svobodu médií a občanská práva. S návrhem zmiňovaným v článku už ministerstvo nepracuje, ale je důležité si říct, jak se z něj poučit.

Odkaz na článek

Poslechněte si záznam naší diskuze o Aktu o digitálních službách

Máme radost, že už 700 lidí si na Twitteru pustilo naší diskuzi o Aktu o digitálních službách. Zajímá vás, jak evropská regulace digitálních sítí ovlivní práva uživatelů, postavení podnikatelů, i otevřenost internetu?

Pusťte si záznam diskuze na Twitteru.
Pozn.: Diskuze začíná ve 3:20 od začátku audio stopy.

A pokud nemáte čas na celou diskuzi, pro shrnutí si pročtěte náš seriál příspěvků o DSA na Instagramu.

8. 6. 2022

Institute H21 a Otevřená společnost žalují ministerstvo za postup při zásahu proti dezinformačním webům

Institute H21 a Otevřená společnost podaly společnou žalobu na Ministerstvo obrany za nezákonný postup při zásahu proti dezinformačním webům. V únoru tohoto roku sdružení CZ.NIC na základě žádosti Národního centra kybernetických operací (NCKO) ukončilo provoz několika z nich. Experti z uvedených organizaci chápou účel tohoto kroku, ale jeho konkrétní provedení podle nich porušuje garance svobody projevu a právního státu. Cílem žaloby je do budoucna vyjasnit ústavní limity zákroků proti dezinformacím a motivovat stát k systémovějšímu přístupu.

Více informací najdete v tiskové zprávě.

24. 5. 2022

DSA: Přelomová evropská pravidla zkrotí Divoký západ na sociálních sítích. Ochrání hlavně uživatele?

Průlomová sada pravidel pro provozovatele platforem, Digital Services Act, leží na stole Evropského parlamentu a čeká na schválení. Má mimo jiné řešit i pravidla pro moderaci obsahu na sociálních sítích, aby nebyla jen na libovůli jejich majitelů.

V online prostoru se pohybujeme denně. Ať už jde o sociální sítě, online nákupy nebo obyčejné vyhledávače - tím vším se zabývá Digital Services Act (DSA neboli Akt o digitálních službách). Návrh má chránit uživatele online prostoru před riziky specifickými pro online prostředí - manipulací s jejich míněním, podvodným prodejem, ale i nežádoucími dopady na duševní zdraví. A především - chrání svobodu projevu v online prostoru a zaručí dohled nad jejím dodržováním samotnou EU a členskými státy. Do teď byla regulace obsahu na sítích v rukou vlastníku platforem.

„Proč je na místě DSA vnímat s opatrným optimismem? Dosavadní směrnice bezpečnosti na internetu byla vydána před dvaceti lety. To je v dnešní zrychlené době opravdu dlouhý čas. Internet není jen místo, kde se dá bavit s přáteli a sledovat roztomilá videa. Stále častěji se veřejná diskuze točí kolem jeho stinných stránek, které mohou mít mimo jiné negativní dopad na svobodu projevu. Proto se bez pořádné právní úpravy neobejde.“ Miroslav Crha / právník

5 hlavních přínosů Aktu o digitálních službách:

  • EU neříká, co se má mazat, ale jak při tom postupovat. DSA je elegantně postavený na jednoduchém principu - co je nelegální offline, musí být nelegální online.
  • Technologičtí giganti se musí zodpovídat pravidelným auditům jejich dopadů na společnost. Šíření nezákonného obsahu, negativní dopad na základní práva (svoboda projevu), dopad na demokracii a veřejnou bezpečnost, nebo důsledky pro fyzické a duševní zdraví uživatelů - to vše bude muset být sledováno.
  • Sociální sítě budou muset odkrýt, jak ovlivňují rozhodování uživatelů. Větší transparentnost sociálních sítí, omezení algoritmů. Uživatelé si budou moci přizpůsobit, co se jim na sítích zobrazuje.
  • ​​​​Nejde jenom o sociální sítě: pojem digitální platforma je širší. Regulace se uplatní na široké množství online služeb. Kromě sociálních sítí mezi ně patří také vyhledávače, obchody s aplikacemi, online tržiště a další.
  • Dohlížet budou státy i Evropská komise. Pravidla pro největší platformy budou v pravomoci Evropské komise, zatímco o menších platformách budou rozhodovat členské státy. Zároveň platí princip země původu - tedy pro provozovatele platformy platí zákony členského státu, kde sídlí.

„Akt o digitálních službách nám nediktuje, co můžeme a co nesmíme říkat na sociálních sítích. Ale nutí nás, abychom se s touto otázkou jako společnost popasovali, než to platformy vyřeší za nás ve svých podmínkách služby,” říká Miroslav Crha, právník Frank Bold, který se tématu dlouhodobě věnuje v rámci projektu SvobodaSlova.online.

Návrh byl předložen Evropskou komisí v prosinci 2020, společné dohody bylo dosaženo dne 24. března 2022, a nyní čeká na schválení Radou EU a Evropským parlamentem. Prvních změn u velkých platforem a vyhledávačů bychom se nakonec měli dočkat do 6 měsíců od vstupu Aktu o digitálních službách v platnost.

25. 4. 2022

EXPERTNÍ DISKUZE: Svoboda projevu v kontextu nových evropských pravidel pro digitální platformy

Jaká pravidla si může stanovit Facebook, kde se denně potkávají miliardy lidí? Jaké projevy může omezit a jaké by omezovat neměl?

Na to by měl odpovědět přelomový Akt o digitálních službách (DSA), na kterém minulý týden Evropská unie našla politickou shodu.

My se o tom budeme bavit s experty z různých oborů v úterý v 17:00 na ZOOMu. Pozvání do debaty přijali:

Karel Šimka, předseda Nejvyššího správního soudu
Oldřich Kužílek, odborník na právo na informace
Tomáš Ochodek, odborník na evropské právo
Viola Fieberová, autorka české pozice k DSA, Ministerstvo průmyslu a obchodu

Připojte se tady: bit.ly/DiskuzeSvobodaSlova

7. 4. 2022

Politici chystají zákon proti dezinformacím, připravili jsme jim k tomu šest praktických doporučení

Ministerstvo spravedlnosti podle vyjádření ministra chystá zákon, který umožní vypínání dezinformačních serverů. A není to jen téma pro spravedlnost, téma se probírá napříč resorty i evropskými institucemi. Rekonstrukce státu společně s dalšími partnerskými organizacemi připravila doporučení pro chystaný zákon, která umožní přesný zásah proti šiřitelům závažných dezinformací při dodržení zákonného postupu a s respektem ke svobodě slova.

Rekonstrukce státu v souvislosti s děním na Ukrajině propojila experty k různým tématům, která vyžadují okamžité i dlouhodobé řešení. Jedním z témat, jehož naléhavost zdůraznila ruská invaze na Ukrajině, je boj proti dezinformacím. Česku v této oblasti chybí strategický plán a účinné nástroje. To by měl částečně vyřešit připravovaný zákon z pera Ministerstva spravedlnosti, který stanoví podmínky, za kterých může dojít k vypnutí dezinformačních webů. S přijetím takového zákona jsou ale spojena i rizika, například kontraproduktivní ohrožení svobody slova. Politikům proto k přípravě tohoto zákona nabízíme expertní doporučení skupiny organizací, která by těmto rizikům měla předejít.

Představa, že s dezinformacemi zatočíme ze dne na den, je lákavá, ale ve skutečnosti je potřeba postupovat citlivě a počítat s během na dlouhou trať. Budování společenské odolnosti skrze vzdělávání, strategickou komunikaci státu a upozorňování na dezinformace je dlouhodobě nejvhodnějším postupem. Ale to neznamená, že bychom měli jen přihlížet tam, kde závažné dezinformace způsobují bezprostřední újmu. Právě na tyto závažné případy by se stát měl soustředit a naše doporučení mu pomůžou je rozeznat a postihnout.

Miroslav Crha, právník Rekonstrukce státu a člen projektu svobodaslova.online

Šest doporučení pro zákon proti dezinformacím:

Doporučení 1: Kritérium konkrétní, bezprostřední a vážné újmy

Vypnutí dezinformačního webu by mělo být podmíněno dvoustupňovým testem. Prvním krokem je posouzení, zda daný projev představuje konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu. Druhým žádoucím krokem je posouzení, zda tato újma postihuje konkrétní zákonem vyjmenované chráněné zájmy.

Doporučení 2: Využití širší sady nástrojů

Stát by měl k vypínání webů přistupovat až v poslední instanci a zaměřit se na využití dalších opatření, které je možné škálovat a stupňovat, jako je například povinné zveřejňování infoboxů, ověřování faktů, právo na odpověď, výzva autorovi k úpravě, odstranění jednotlivého článku nebo odstřižení daného serveru od veřejných výdajů na reklamu.

Doporučení 3: Soulad s lidskoprávní judikaturou s ohledem na ochranu svobody projevu

Právní úprava procesu boje s dezinformacemi by měla respektovat rozhodování relevantních soudů, zejména Evropského soudu pro lidská práva, ohledně svobody projevu. Ten například při posuzování ruského ‘anti-extremistického’ zákona shledal, že vypínání webů obsahujících kromě nezákonného projevu i ten lidskoprávně chráněný, je předběžnou cenzurou, která je nepřípustná, jestliže není nevyhnutelná.

Doporučení 4: Postup podle řádného správního procesu včetně odvolání a soudního přezkumu

Vypínání dezinformačních webů a odstraňování dezinformačního obsahu musí probíhat dle řádného, zákonem stanoveného postupu. Postup může zohledňovat specifické potřeby boje proti dezinformacím například v tom, že umožní nutná předběžná opatření. Proti rozhodnutí by také měla existovat možnost odvolání a soudního přezkumu.

Doporučení 5: Pravomoc má mít odborný regulátor

Zásadním bodem pro fungování systému pro regulaci dezinformačních webů je, komu a jak má být svěřena pravomoc vést takový proces. V současnosti si lze představit několik variant: úřad s mezioborovým odborným zázemím, úřední rozhodnutí schválené soudem nebo státní dozor nad procesem.

Doporučení 6: Posilování role občanské společnosti

Nepostradatelným a dlouhodobě efektivním nástrojem v boji s dezinformacemi je tzv. protiprojev. Do protiprojevů patří občanské iniciativy identifikující dezinformace, ověřující fakta a šířící povědomí mezi veřejností i médii o dezinformačních hrozbách. Stát by měl jasně rozlišovat mezi těmito aktivitami a vlastní rolí, která spočívá v postihování dezinformací představujících konkrétní, bezprostřední a vážnou újmu pro zákonem chráněné zájmy za současného zachování názorové neutrality.

Přečtěte si celé doporučení pro boj s dezinformacemi dle řádného procesu zde

18. 3. 2022

Online debata: Jak vyhrát nad dezinformacemi?

Boj proti dezinformacím, při kterém se  zapomene na principy demokratického právního státu, může napáchat více škody než užitku. Současná situace na Ukrajině jen zdůrazňuje dlouhodobou potřebu systémového řešení boje proti dezinformacím. V online diskuzi se budeme bavit o tom, jak by takové řešení mělo vypadat: o tom, zda se mají lišit přístupy občanské společnosti a státu v boji proti dezinformacím, zda rozlišovat mezi dezinformacemi z úst státních médií a soukromých osob a taky o tom, zda bylo správné rozhodnutí o neformálním vypnutí proruských dezinformačních webů.

Společně s Janem Motalem, Veronikou Víchovou, Lukášem Koláříkem, Adamem Růžičkou a Evou Hromádkou budeme diskutovat na Twitter Prostoru ve středu 23. 3. od 17:00. Připojte se, těšíme se na vás! Nastavte si upozornění na začátek debaty na bit.ly/Jak-vyhrat-nad-dezinformacemi

4. 3. 2022

Dezinformace a svoboda projevu v čase války na Ukrajině

Dezinformace se kvůli ruské invazi na Ukrajinu stávají vysoce aktuálním tématem. V této situaci apelujeme na pečlivě uvážený postup v boji proti dezinformacím - překotné kroky mohou způsobit víc škody než užitku. Přinášíme argumenty proti přijetí vágní definice dezinformací a zdůrazňujeme potřebu rozlišování, kdy dezinformace představuje právně řešitelnou naléhavou hrozbu a kdy je naopak lepší postavit se proti ní jako občanská společnost.

21. 2. 2022

Doporučení: Odmítněme iniciativu přidat nenávistné projevy na evropský seznam zvlášť závažných trestných činů

Evropská Komise navrhuje přidat nenávistné verbální projevy a trestné činy z nenávisti na seznam trestných činů EU. Tento seznam obsahuje pouze mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a obsahuje minimální pravidla pro tresty za obsažené trestné činy napříč EU. Nezpochybňujeme závažnost problému, který představuje nenávist na internetu. Do sortimentu potřebných řešení ale trestní právo nepatří. Trestné činy z nenávisti jsou ze své podstaty nutně vágně definované, což vede k jejich obtížné aplikaci, ale též zneužitelnosti. Často to tak mohou být právě ty marginalizované skupiny, jež měla právní úprava nenávistných projevů chránit, které budou z těchto trestných činů obviňovány.

Dokument: Přečtěte si naše podrobné doporučení k Sdělení Komise J 135 / 13.

Dokument: Nenávist a svoboda projevu: kriminalizace ‘nenávistných’ projevů je přinejmenším neúčinná, přinejhorším kontraproduktivní.

15. 2. 2022

Doporučení k návrhu Digital Services Act

Rekonstrukce státu (Frank Bold a Otevřená společnost) a Institut H21 ve společné iniciativě usilují o zajištění svobody projevu v online prostoru. Pro zaručení této zásadní hodnoty demokratické společnosti doporučujeme přijímat opatření vedoucí k transparentnosti přístupu digitálních platforem i vlád národních států, aby evropští občané mohli legitimně očekávat, že pravidla, která znají z offline světa, budou platit i v online světě. Proto je nutné na platformách zajistit vymahatelnost práva, ochranu základních práv a ochranu demokratické diskuze před úmyslnými manipulacemi.
Celé doporučení si můžete přečíst zde.